Historie obce
Obec leží v Dolnomoravském úvalu 10 km severovýchodně od Uherského Hradiště. První písemná zmínka je v CODEX DIPLOMATICUS MORAVIAE 6, z roku 1318, kdy český král Jan Lucemburský povolil výměnu několika obcí na jihlavsku za Topolnou, Spytihněv a Skalku u Kyjova mezi biskupstvím olomouckým a Janem z Hradce (Jindřichova).
Biskupové dávali vesnici do zástavy různým šlechtickým rodům až do roku 1582, kdy ji po období vleklých sporů prodali Zdeňkovi z Vartenberka, majiteli panství napajedelského. Dalším napajedelským pánům, z nichž nejvýznamnější rod Rotalů, patřila až do roku 1848.
Ve středověku trpěla vesnice drancováním a četnými nájezdy kočovných turkotatarských kmenů. Byla několikrát vypálena a obyvatelstvo se muselo ukrývat v okolních lesích.
Topolná vždy byla typickou zemědělskou vesnicí, v minulosti s velkým dvorem, který patřil pánům napajedelským. V letech 1923 a 1926 byly pozemky dvora částečně rozděleny mezi topolské občany a zbytek o rozloze 117 hektarů prodán Františku Nesvadbovi, který na tomto zbytkovém statku hospodařil do roku 1947. V současné době hospodaří na pozemcích katastru společnost TOPAGRA.
V roce 1951 byla na katastru obce postavena vysílací stanice, která šíří radiový signál RADIOŽURNÁLU. Stožáry stanice vysoké 270 m jsou viditelné z dalekého okolí. V obci působí několik menších společností, většinou regionálního významu.
Mezi zachovalé kulturní památky patří dva památkové domy, které jsou typickou ukázkou selských usedlostí z počátku 19. století. Jsou majetkem Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V těchto domech jsou expozice lidového bydlení, několik drobných hospodářských staveb (sušárna ovoce, udírna, kovárna) a další prostory, které slouží jako depozitáře. Domy jsou po předběžné dohodě přístupné veřejnosti (tel. 572 508 247 Aug. Knot). Mezi další památky patří Boží muka (kamenný sloup), která je u silnice směrem Bílovice a nově restaurovaná polychromovaná barokní plastika svaté Anny v náručí držící malou Pannu Marii, která je s místním kostele. Samotný kostel je z roku 1940 a je zasvěcen Neposkvrněnému Početí Panny Marie.
Ve vesnici působí národopisný soubor VČELARAN s vlastní cimbálovou muzikou a dechová hudba TOPOLANKA, která nedávno oslavila stoleté výročí nepřetržité činnosti. Ze zvyků a obyčejů se do současné doby slaví především slovácké hody s právem, při kterých krojovaná chasa obchází vesnici za doprovodu dechové hudby. Konají se poslední sobotu a neděli v září. Katastr obce měří 1100 hektarů. Obec má pětitřídní základní školu, poštu, zdravotní středisko. Většina obyvatel dojíždí do zaměstnání do Uherského Hradiště, Napajedel, Otrokovic a Zlína.
Obecním symbolům dominuje tzv. mluvící znamení stromu – topolu, který provází dvě heraldické růže. Pravá zlatá připomíná pány z Hradce, levá stříbrná (jeden z mariánských symbolů) místní kostelík.
